Vysoký sloup, pevně ukotvený a vrstvený jako pradávná stavba, se natahuje k nebi. Nad ním se vznáší cosi tyrkysového, ani kámen, ani mrak. Možná tajemný host, možná jen zatoulaná myšlenka. Jestli jde o přistání, nebo o zdvořilé rozloučení, se neví. Setkání je to každopádně velmi blízké.

Rýhovaný povrch sloupu láká ke zkoumání zblízka. Je hrubý, plastický a plný zemitých hnědí, jako by pamatoval celá staletí. Kolem se rozprostírá mlžná šedohnědá krajina s jemnými stopami, které připomínají vítr, prach nebo vzkazy, jež zatím nikdo nerozluštil. Tyrkysový objekt nahoře je tou „kapkou barevna“, která celý příběh rozsvítí.

Co se mezi nimi právě odehrává, zůstává na každém, kdo se zadívá…